ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Zmetek vožralej


Dneska se mi o tobě zdálo. Nebyls zase mladej, ale byls zase krásnej. Neměls mastný vlasy, zmizela tvá podivná barva kůže, ze který usuzuju, že tvoje játra budou už v dur a rozjasnily se ti oči.
Měla jsem tě ráda, tehdy, fakt jo. Vim, že jsem ti to nikdy neřekla, ale jo. Jenže jeho jsem milovala a hlavně - on se mě nikdy neptal, víš, proto jsi ho našel v mý posteli se slipama srolovanejma na kotníku. Nikdy jsem mu nedokázala odolat. Asi jako ty tomu zasranýmu chlastu. Nevymlouvej se na mě, já ti to do krku nelila.
Myslim na tebe často v poslední době, protože tě často potkávám. Zase bydlíš v naší ulici, ale už nejsi nejkrásnější chlap v širokým okolí. Teda druhej nejkrásnější, první byl muj brácha. Měls tak krásný zelený oči... Přišels akorát z vojny, když jsme se poznali, pamatuješ? Maminka ti na oslavu návratu darovala novej přední díl tvý džísky a moc ti to slušelo. Byli jsme spolu na mejdanu a dávals mi ledy ze svýho pití. Pusou. Vůbec jsme si hodně hráli, vlastně jsi byl úžasnej. No jo, ale Richard o sobě nepochyboval. Takže zatímco tys v baru brečel na rameni mý kamarádce, že já tě přece nemůžu milovat, Richard přišel a miloval mě.



Včera jsem stála frontu v sámošce a on přišel s lahví piva, jestli ho pustim, že bude rychle. Pustila jsem ho. Zeptal se, jak se mám a podal pokladní desetikačku. Nečekal na odpověď a já mu ji nechtěla dát. Protože já, já se mám skvěle. Vyrostla jsem o dvacet let života. On se dvacet let prolejval pivem. Neptám se ho, jak se má, vidim to. Pani, která stála v frontě za mnou se rozčílila: "Proč ho pouštíte, zmetka vožralýho, ať si tu frontu vystojí, já mám taky jen dvě věci a nevotravuju!" Proč ho pouštim? No jo, pani, já toho zmetka vožralýho kdysi měla moc ráda...a mám trošku špatný svědomí, víte...

02.10.2007 10:53:33



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se