ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Velikej bílej pudl je nejlepší přítel člověka

 


Někdy bych zákonem zakázala zrcadla. Někdy, když si připadám jako devadesátiletá princezna, která dostala od rodičů k narozeninám zámečníka, aby jí někdo konečně odemkl pás cudnosti. Devadesátiletá princezna byla na návštěvě napadena velikým bílým pudlem. Pudl ji nechtěl pokousat, skočil jí na ramena a chtěl jí přeskočit hlavu. Péroval na zadních odrážeje se a princezna křičela: „Řekněte někdo tomu psovi, aby si neotíral genitálie o mý vlasy!“ a trafikant estét mi prodal k modrejm elemkám modrej zapalovač. Dala jsem si do vlasů modrou gumičku a udělala jsem si zelenej čaj do skleničky, která už taky začínala zelenat. (Budeme si psát, potom si budeme volat a nakonec se určitě sejdeme. Někdy. Třeba za půl roku. Tak na to ti sere velikej bílej pudl.)


Podívala jsem se hned ráno do snáře, abych nezapomněla. Velikej bílej pudl tam nebyl, bylo tam:


Pudla viděti, cesta k lásce a ke slávě zdárně bude dokončena v nejbližších dnech.


Velkého psa viděti, úspěch v lásce i podnikání značí.


No jo, ale co když velikej bílej pudl otírající si genitálie o vlasy devadesátiletý princezny panny značí, že se na mě Bůh fakt vysral? Koupím snář. Ten správnej snář, ve kterým je bílej pudl otírající si genitálie o vlasy devadesátiletý princezny panny i hovno jísti.

29.09.2007 08:25:54



Komentáře

1 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se