ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Vánoční úvaha o kaprech, koulích a tak

 



(Namalovala jsem prstem sprostej obrázek na slepý zrcadlo. Rozhodla jsem se popřít tvrzení, že koule je základ všeho.) 


Koukala jsem se na Miss World  a řikala jsem si „bože, jak asi vypadaj ženský v týhle zemi, když tohle je miss?“ a pak zase „tak tohle jo, to je fakt krásná holka“ a napadlo mě, že až tam přijde jedna, která řekne: „Je mi osmnáct a dělám všechno, co můžu, abych pomáhala lidem, třeba jedný starý pani odvedle nosim nákupy a jednomu slepýmu pánovi z baráku naproti chodim zalejvat kytky a dělám to úplně zadarmo!“, tak ta to bude mít zaručeně vyhraný, protože je jich tam asi sto padesát (to je muj odhad, fakt nemám tušení) a všechny, zdůrazňuju VŠECHNY, řikají totéž: „chtěla bych pomáhat a spasit svět.“ Musim bejt Miss World, abych mohla pomáhat? Fajn, v tom případě lehám na kanape. 


Koule není základ všeho když:
-
        
ve Friscu prší
-
        
přenoska poskakuje na černý placce a praskání ani trošku neruší zpěv
-
        
když tvuj syn vykrajuje kapry z rumovýho těsta a čim víc ochutnává, tim víc jsou kapři nakřivo
-
        
ležíš s horečkou a napíše ti kamarádka – asociál: „nepotřebuješ něco?“
-
         rys ostrovid se díky hájení vrací do historických domovin 


Koule je nejúspornější útvar, to bezesporu, nejmenší spotřeba materiálu. Ale viděla jsem několik svejch i cizích rentgenovejch snímků a nikde žádná koule. 


(A potom jsi přišel ty a přesvědčils mě, že koule opravdu jsou základ všehomíra.)

29.09.2007 08:23:37



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se