ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

O slípkách a královnách

 



Rezavá vidlička odtikla rok a zabodla se mi do druhýho oka. Podívala jsem se nahoru a viděla jsem nad svou hlavou poletovat tupý nožík. Chechtal se na mě zoubky. Všežer, co mě obklopoval, ztmavl a vklopil se mi do hrudního koše. Plíce jsem už dávno neměla a srdeční přepážky jsme vybourali. (Předsíně a komory nepotřebujeme, kompoty kupujeme v supermarketu a přezouváme se za dveřma.) Uvařila jsem čaj z marihuany a otrušíku a položila hrnek na zem vedle nočního stolku. Pak jsem spočítala blondýny v naší posteli a udělala jsem šestnáct čárek na pelest. Všechny měly prsa Klaudie Kardinal, nohy Adriany Sklenaříkový a tvuj podpis na břiše. Potěšila jsem umělecký oko pohledem na tu spoustu krásy, udělala jsem pár fotek a potom jsem zatleskala a zařvala: „KŠÁ!“ Rozletěly se do všech stran. Zhluboka jsem se napila čaje a zbytkem jsem zalila fíkus. Potom jsem se šla vykoupat, oholit, vyhladit, promazat a namalovala jsem si na tvář vznešenej obličej královny. Když ses vzbudil, seděla jsem na trůně, kolem krku hermelín a na tváři úsměv. Z dálky se ozývalo nazlobený kvokání a vyplašený plácání křídel, a k zemi se sneslo jedno slepičí pírko.

28.09.2007 08:15:01



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se