ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Pohádka o kapradí

 



     Šílená víla netančí na palouku. Loupe ze stromů kůru a žvejká ji místo kapek rosy k snídani. Leží na mechu roztažená jako kurva na červeným sametu a drbe si pysky kapraděm. Má špinavej kabát a okousaný nehty. Kamarádí se s vlky a spí v jejich doupatech. Nezamilovává se do lidí. Je zamilovaná do svých stehen. Rozedírá si je větvičkama do krve. Šílená víla krvácí s nadšením.


     Přived´s královnu do hodinovýho hotelu a to se nedělá. Královna se nechce milovat v pokoji, ve kterým visí od stropu nafukovací panna v erotickým prádle. Taky kondomy na nočním stolku ji iritujou a pornočasopisy pod televizí. Královna je náročná na čas a tys zaplatil hodinu. Nediv se, že se otočila ve dveřích a odjela domů tramvají. I královna někdy zešílí, ale nikdy to na ní nepoznáš. Šílená královna nespí ve vlčích doupatech, brečí v noci do polštáře a je masochistka jen do první kapky krve na rtech. Na tvých rtech.


     Tančila jsem tango a v puse jsem měla tvý péro. Seděls na židli s kolečkama, na takový modrý kancelářský židli s pěti kolečkama a trošku jsi mi ujížděl, vždycky když ses zapřel nohama o podlahu. Měls prsty zaťatý do mejch vlasů, hlavu zvrácenou a vydávals zvuky. A do těch zvuků jsi občas se zatnutejma zubama zasyčel: „Bože…zamkni...“ a Bůh nezamk.


     Kapraď je samec a já nejsem šílená. Šílená víla měla hladký stehna. Královna nemá nohy. Já mám hladký kafe.

27.09.2007 22:42:35



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se