ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Akvárium

 


kde nic není, je očekávání 
kde je očekávání, je


NADĚJE    


 


když Bůh namaloval vodu
olíznutým ukazováčkem na globus
tak tam ani kytky ještě nebyly 
                                       nejdřív

tak proč by mělo akvárium
nemít smysl bez ryb?

dala jsem tam kamínky
který jsme přivezli od moře
zamilovali jsme se do těch zelených oblázků
     do brnění propletených prstů
a vodu z hor, z tý studničky, co je ještě čistá
     jako tvoje oči, když se ptáš "copak je?"

tak proč řikaj, že je prázdný?

někdy si třeba i koupíme ryby


Posadili jsme do oblázků lavičku a když jsme potom zestárli, sedávali jsme na ní a krmili naše ryby. Znali jsme je všechny odmalička. Znali jsme odmalička i spoustu jejich předků. Krmili jsme pravnoučata našich prvních ryb, obeplouvala nás, podplouvala, měnila barvy i tvary, hladila nás ploutvemi, laskala hubičkami. Když jsme nemohli najít rohlíky, usmála se na nás a našla si je sama v našich kabelách. Potom jsme jim nadrobili naše poslední sny, které jsme ještě nezapomněli, obělila nám kosti a vrátila se ven. Cestu jim našla námořníkova satelitní navigace a ona si ani po hodině a půl cesty neudělala přestávku na kávu a cestu si neznačila drobečky.

27.09.2007 11:01:18



Komentáře

1 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se