ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Zakousla se do jablka a vylámala si zuby.

 



     Otec odložil babičku v laktační psychóze pod jedli na zahradě a potom se oběsil na pupeční šňůře. Nikdy už se neukázal na žádný rodinný oslavě a židli u stolu obsadila třináctá sudička, kterou dneska u Anděla přejelo auto. Matka se otočila v hrobě na záda, silnejma nohama vykopla náhrobní kámen a odešla do restaurace U líný lemry. Nikdo z nich se nestaral o její osud a proto taky blbě dopadla.


     Ztěžka dosedla na pařez a zula si střevíce. Bolely ji nohy, ačkoliv žádný neměla. Zvrátila hlavu a vydechla. Pohled do korun stromů ji uklidňoval. Přestala na chvilku myslet na to, že má doma neumytý nádobí a neutřenej prach. Pavučiny ji přestaly iritovat dávno, nemá ráda komáry a mouchy. Ani nepřemejšlela o tom, jestli se pomalu netransformuje do čarodějnice.
     Kdysi chtěla bejt žena. To když byla malá holčička a kradla mamince šminky. Bejt žena byl nedosažitelnej cíl. Nepředstavitelně krásnej cíl. Když už nemusela ty pastelky na oči krást a měla sama dost vlastních, najednou chtěla bejt slepice. Chtěla kvokat ve svý vohrádce, starat se o kuřata a utíkat před kohoutem. Jenže to bylo nevyhnutelný, slepičí osud jí byl odepřen, nasadili jí korunu a zakázali nohy a vůbec všecko, co patří k ženám a ke slípkám. Rozhlídla se. Bude pršet.  
      "Neplač, nemůžu tě vidět plakat."
     Najednou stál za ní. Věděla to, nemusela se ohlížet.
     "Ty slzy maj svuj vlastní život."
     "Ale ty se musíš smát!"
     "Někdy se taky směju."
     "Musíš se smát pořád, potřebuju, aby ses ty smála."
     "Já vim, jako já potřebuju, aby tys byl šťastnej.."
     "Jsem šťastnej s tebou.."
     "Nevidim tě.." 
     "Neni důležitý, co vidíš, ale co cítíš.."
     "Cejtim tě pořád....."
     Už tam dávno nebyl. Možná tam vůbec nikdy nebyl.      ..jsem tvoje tak moc, že jsem víc tvoje, než svoje a teprve tvoje můžu svoje bejt..jen tvoje jsem svobodná..

     Zase si obula ty malý boty, zavázala tkaničky a vzdychla. Přinesli nosítka. Když už seděla uvnitř, ohlídla se.
     Byly i chvíle, kdy byla ráda královnou.

26.09.2007 07:47:39



Komentáře

1 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se