ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Osmnáctý den


Velkou radost mi dělá muj přístup k jídlu. Byla jsem vždycky obsesivně žravá. Byla jsem posedlá tim, sníst všecko. Všecko v dosahu. Teď jsem v tý nemocnici zhubla 37 kilo. Neni to prvně, zhubla už jsem, moje životní maximum bylo asi 170 kilo, když jsem byla vdaná za bubáka. Pak jsem začala plavat a následně i správně jíst a zhubla jsem padesát kilo. To jsem dobrá. Pak jsem zase přibrala, udělali mi tu biliopankreatickou diverzi a zhubla jsem blbých deset kilo a teď 37. Ale když mě pustili z nemocnice, začalo to nekontrolovatelně skákat nahoru. Na dvaceti kilech se to zastavilo. A pak jsem si nakázala těch 20 kilo zase shodit. A vcelku to jde. Teď jsem obsesivní úplně jinak, nesmim neshodit. Stavim se na váhu co pět dní. A když to půjde takhle, jak to jde, do léta to mám. A do konce roku jsem štíhlá. No...na svoje poměry. Ale mám radost. Mám plnou lednici jídla a jim ukázněně. Chci obdiv.
06.02.2017 20:56:31



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se