ČEKANČÍ BLŮČEK, aneb Zápisky egomaniaka

Sedmý den


dneska byl den jak korálek.


- vyblitej.


- zapomněla jsem si na to vyhrnout rukávy


a tak se mi vyhrnuly samy.


dvakrát okolo manžety.


 


- cestou z práce jsem viděla oblaka.


- učarovala mi.


- vypadala jako ležící pudl


se zvednutým ocasem.


ocasem!


- čuměla jsem na mraky a neviděla jsem šutr na cestě.
seru na mineralogii, zkoušky z ní jsem udělala jen díky dobrotě profesora, z celý tý hromady šutrů. kterou přede mě vysypali jsem poznala jen tuhu a sůl, protože o tuhu jsem se umazala a sůl byla slaná!


- rozbila jsem si držku a botu.


- seděla jsem v autobuse a krev mi kapala za výstřih


z nosu a roztrženýho rtu.


- nikdo mi nepučil kapesník.


- že mám svoje kapesníky v kabelce jsem zapomněla.


a v dálce a vejšce za odjíždějícím autobusem


pudla přefik tryskáč


hned na dvakrát.


 


- na patnáctýho září jsem si do upomínek napsala:


koupit gravitest


 

                                                                  a přejela jsem o dvě stanice
23.01.2017 23:24:07



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - relevantní autor všech článků jsem jen a jen já blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se